17.–18. století

Z období raného novověku se dochovala vyobrazení, která měla Židy zesměšnit (obr. 4) nebo jim přisoudit nepřirozené až nelidské vlastnosti (například pití zvratků, obr. 7). Jiná díla měla Židy ukázat nejen jako pomýlené, ale i jako zásadně nepřátelské vůči křesťanskému náboženství. Židé byli vykreslováni jako ti, kdo ohrožovali rekatolizační úsilí o jednotu církve, onoho „mystického těla Kristova“. Zobrazení Židé páchali nejen symbolické násilí na proměněném těle Kristově při rituálním znesvěcení hostie (obr. 5), ale měli se údajně dopouštět přímo vraždění bohabojných křesťanů (obr. 1, 3). „Zavražděné křesťanské děti“ byly oslavovány jako mučedníci (obr. 2–3) a za vraždu měli nést zodpovědnost kromě samotných vrahů také kolektivně všichni Židé. Umělecká díla pak měla být věčnou připomínkou důvodu, proč byli Židé z daného města vyhnáni (obr. 1, 10). Židé neměli podle tehdejšího názoru zasluhovat nic jiného než násilí (obr. 8) a definitivní porážku od „církve vítězné“ (obr. 6).

17.–18. století

Ilustrativní příklady antisemitik


Kvantitativní údaje

Tabulka uvádí absolutní počet zjištěných antisemitik v jednotlivých lokalitách v daném časovém období (sloupec „abs.“) a procentuální zastoupení dané lokality ve vybraném časovém období (tj. relativní četnost, sloupec „rel.“).

lokalita absolutní počet antisemitik relativní četnost
celkem 28 100%
Praha 15 53.6
Kadaň 4 14.3
Jindřichův Hradec 1 3.6
Uherské Hradiště 1 3.6
Hostouň 1 3.6
Brno 1 3.6
Miličín 1 3.6
Znojmo 1 3.6
Krupka 1 3.6
Rumburk 2 7.1