Dlouhé 19. století

Pod vlivem osvícenství protižidovských motivů ve vizuálním umění výrazně ubylo. Se vznikem moderního antisemitismu v poslední čtvrtině 19. století však produkce protižidovských vyobrazení naopak prudce stoupla. Novinové karikatury vycházely ze středověkých předloh, proto se znovu objevily motivy ošklivosti (obr. 3), „židovské svině“ (obr. 10) a také údajně typického „židovského nosu“. Karikatury evokovaly představu fyziognomické i morální odlišnosti Židů, a měly tak bránit jejich integraci do většinové společnosti. Kresby zohyzděných a zdegenerovaných Židů sloužily také ke kritice všech sil, které se stavěly do cesty úsilí českých nacionalistů. V pozadí těchto sil měli údajně stát Židé, snažící se ovládnout svět skrze kapitál (obr. 2) a tisk (obr. 9), prostřednictvím internacionálních idejí sociální demokracie (obr. 1, 10) nebo pomocí dalších politických odpůrců, například českých realistů (obr. 3, 6). Po odeznění intenzivní antisemitské kampaně během Hilsnerovy aféry (1899–1900, obr. 4) četnost protižidovské produkce alespoň částečně poklesla.

Dlouhé 19. století

Ilustrativní příklady antisemitik


Kvantitativní údaje

Tabulka uvádí absolutní počet zjištěných antisemitik v jednotlivých lokalitách v daném časovém období (sloupec „abs.“) a procentuální zastoupení dané lokality ve vybraném časovém období (tj. relativní četnost, sloupec „rel.“).

lokalita absolutní počet antisemitik relativní četnost
celkem 2320 100%
Praha 1800 77.6
Brno 300 12.9
Plzeň 20 0.9
Polná 30 1.3
Karlovy Vary 40 1.7
Mariánské Lázně 30 1.3
Františkovy Lázně 5 0.2
zahraničí 50 2.2
Olomouc 20 0.9
Kroměříž 5 0.2
Šumperk 5 0.2
Cheb 5 0.2
Sokolov 5 0.2
Liberec 5 0.2